Lenka Křivánková : Jak to začalo

Tak asi před měsícem (přesně 26. března 2002) jsem v pozdních večerních hodinách obdržela dárek od svého přítele - byla to divná propíchaná krabice a v ní něco splašeně cupitalo :o) - po otevření jsem v krabici zašátrala a začal děsný binec - z krabice po velkém zápolení jsem vytáhla malou korelku - vyděšenou a připravenou sežrat mi celou ruku jen aby nemusela být u mě. Po zápolení korelka vyhrála, odlétla a zmateně létala po pokoji, až nakonec skončila na zemi a zalezla do nejtmavějšího kouta. Nastalo ticho a já zjistila, že nemám nic - klec, žrádlo, prostě naprosto nic. Pomohla mi přítelkyně, jež mi půjčila klec po křečkovi a tak korelka Charlie ( je to kluk jako buk :o)) měla provizorní bydlení. Jelikož ještě bydlím u rodičů, nastal problém, kam umístit klec. Po několika dnech jsem koupila velkou klec + krmítka, krmení a tak podobně. Charlíka jsem přestěhovala a po několika dnech mi seděl na ruce a dokonce i zobal z ruky. Divila jsem se, ale to bylo jen proto, že se bál, teď když se otrkal, na ruku mi nevleze ani kdybych se postavila na hlavu :o). Je to raubíř, který zdlábne vše, co vidí ( skoro ), někdy si myslím, že snad z něj bude poštolka podle toho, kolik toho spořádá. Začala jsem mu dávat jablíčka, nejdříve je úplně ignoroval, ale pak jsem nestačila doplňovat zásoby :o). Později jsem koupila salát a to byla jiná ... zachutnal mu tak, že ho jedl snad pořád - až z něj měl zelený zobák :o). Jiná kapitola bylo bidýlko, jež jem mu chtěla dát do klece, protože jsem se dočetla, že když má tlusté dřevěné, nemusely by se stříhat drápky a navíc je kůra ze stromů pro něj zdravá. Nejdříve se mohl zbláznit, že prý to nechce, za žádnou cenu ne. Že chce ta umělá, ta byla podle něj lepší, ale já neustoupila. Nakonec se povedlo, jedno bidélko má v kleci, jedno na kleci - jeho domeček visí ze stropu na tlustém silonu a tak se stále houpe :o). Na kleci má další dřevěné bidýlko, s nímž celé dny svádí gladiátorské bitvy a po pokoření se na něm vždy pohoupe :o). Jinak je to nejhodnější korelka na světě, po ránu vůbec nezpívá, až když vstanu, začne svou oznamující písničku, že k němu mají všichni jít a obdivovat ho :o).