Lenka Křivánková : Co dělá náš Čárlíček

Ne příliš šťastně pokračuje soužití mě a mého nezbedného koreláčka Čárlíčka :o). Zase ne tak docela, máme se moc rádi a vše je v naprostém pořádku až na občasné ( moje ) infarktové stavy :o). Například poté, co se u nás Čárlí zabydlel, začal prozkoumávat okolí a protože ( jak už jsem zmínila, je to papoušek velice rozmazlený a svobodný, který má nonstop otevřená dvířka od klece - můj pokoj = jedna velká voliera :o) ) jednou takhle při svých pochůzkách po mém pokoji objevil, že za záclonou pěstuji malinkaté borovičky. Piplala jsem je od semínka a už z nich byly maličké stromy do školky. Rozhodl se, že mi ukáže, kdo je tady pánem a vše rozďobal a zničil. Dovedete si představit moji reakci při objevení díla zkázy. Poté jsem se v chytré knize o korelkách dověděla, že se jim mají podávat naklíčená semena. Je v nich mnoho vitamínů a podobných věcí. Kromě dalších drobných poťouchlostí mi můj miláček vyvedl minulý víkend další rošťárnu. Oblíbil si sedět na lustru. Na mém starodávném kásném lustru od dědečka. Řekla jsem si budiž, ALE co jsem nezjistila. On ten potvoráček začal ďobat kabely, jež byly snadno přístupné. Nevěděla jsem to. Jednou večer, kdy NAŠTĚSTÍ neseděl na lustru, si chci rozsvítit a najednou pic. Vypadly pojistky a na lustru to začalo nebezpečně blikat. Lustr zničen !!! Musela jsem kupovat nový, přidělaný celý ke stropu bez jakýchkoli kabelů. Z toho plyne opět další ponaučení. Musíme přizpůsobit bydlení papouškovi ne papouška bydlení. Jelikož jsem chtěla větrat, abychom já i Čárlí měli dostatek čerstvého vzduchu, ( když jsem větrala, trnula jsem hrůzou, kdy si ten rošťák najde cestu skrz škvírku a uletí ), musela jsem společně s mým tatínkem vyrobit dveře, jejichž výplň se skládá z pletiva. Je spousta dalších a dalších rošťáren, které mi provádí můj mazlíček, abych se nenudila :o), ale musím na něj napsat také něco kladného, aby jste si nemysleli, že jenom zlobí. Například jak chytrého Čárlíčka mám. Začala jsem mu dávat na hraní kousek dřevěné špejle, krásně ji oďobává a když mu spadne, dám mu z ruky jednu slunečnici a on zase pak předvádí, jak hezky si umí držet špejli a jak si s ní umí hrát. Pak jsem měla nějakou práci a neměla čas mu stále podávat špejli a on darebáček mi krásně předvedl, jak je chytrý. Seděl na kleci, hrál si se špejlí, když v tom mu upadla do klece. Chvíli vyvolával, že mám okamžitě přijít a podat mu ji. Samozřejmě nejdřív slunečnici pak špejli. Neměla jsem čas a on viděl, že něco dělám. Vlezl si tedy do klece, vzal si ze své misky jednu slunečnici, sebral si špejli a vlezl si zpět na klec i se špejlí a tak stále dokola. Vydrželo mu to celé odpoledne, hlavně že jsem tam byla s ním :o) ...