Zajímavosti o rybách

Poznávají ryby svého majitele? Některé zdroje hovoří o tom, že nikoliv. Pokud bychom brali v úvahu zrak, rybí oko je krátkozraké. Přesto i tak ryba vidí dosti dobře. Sítnice je vybavena tyčinkami i čípky, tudíž rybí zrak velice dobře zaznamenává jak tvary tak barvy. Ryba se však neorientuje pouze zrakem, nýbrž i sluchem a především také pomocí postranní čáry, kterou cítí chvění a proudění vody. Mnoho lidí tvrdí, že ryby se na základě nich chovají reflexně, tedy v podstatě reagují na všechny lidi stejně. Není tomu tak. K tomuto přesvědčení jsem dospěla pozorováním svého potěru. Jistou dobu jej krmil jiný rodinný příslušník. Přesto jsem často chodila k chovné nádrži kontrolovat jejich stav. Pokaždé, když jsem tak učinila, se velká část soustředila u hladiny a čekala, kdy něco začne padat. Sotva se však objevil krmící člen rodiny, ryby začaly vyvíjet daleko větší aktivitu a divoce plavaly u hladiny. Věřím tomu, že spojením zrakových vjemu a také vibrací byly schopny odlišit mne a jejich krmiče.

Pijí ryby? Jak hospodaří s vodou? Samozřejmě, že ano, avšak způsoby jsou jiné. Určitý, avšak menší podíl je čerpán s potravou. Druhý větší podíl je čerpán pomocí žaber za přispění koncentračního spádu. Ryby proto nikdy netrpí žízní. Naopak nastává spíše problém, aby rybí tělo nebylo příliš zavodněno. Tím se zabývají nejen ledviny, ale také opět žábry. Moč ryb většinou neobsahuje močovinu, nýbrž malomolekulární látky jako např. amonný ion nebo amoniak, který je však zastoupen pouze 1 %. Daleko více těchto látek je vylučováno právě žábrami ( 6 - 10x více). Naopak ledviny se specializují na vylučování kyseliny močové a některých špatně rozpustných látek (kreatin, kreatinin).

Co čich a chuť? Ryby cítí pomocí čichových jamek na hlavě, nejsou však průtočné. Smyslové ústrojí chuti zahrnuje sliznici úst, na rtech, vouscích, žaberních obloucích a i na povrchu těla. U čichavců jsou dlouhé nitkovité břišní ploutve také určeny k ochutnávání.

Je ve vodě ticho? Ani náhodou. Ryby vydávají zvuky plynovým měchýřem (stěny se smršťují a napínají pomocí postranních svalů), třením kostí a při dýchacích pohybech (pomocí skřelí). Kromě zvuků v pásmu lidskému uchu slyšitelném, produkují ryby zvuky nízkofrekvenční. Ryby komunikují při námluvách, pečování o mláďata, při krmení a úleku. Pod vodou je tedy pěkný hluk.

Samec nebo samice? Potěr se rodí se zárodky orgánů obojího pohlaví. Nejdříve prodělává vývoj samice, pokud se v tomto stádiu zastaví, bude ryba samicí, pokud dále pokračuje, vzniká samec. Avšak vše neprobíhá tak ideálně. Byl uskutečněn pokus, kdy právě narozený potěr ( samice ) byl již těsně po narození až do dospělosti oddělen. Samicím se narodila mláďata bez přítomnosti samce. Po vyšetření těchto ryb se prokázalo, že jsou přítomny orgány obou pohlaví. Jasný případ partenogeneze. Může však dojít i ke změně pohlaví. Samice se začne náhle přeměňovat, až je z ní samec. Stále svoji roli v tomto efektu hraje počáteční oboupohlavnost potěru. V podstatě ať už koukáte do svého akvária s živorodkami jak chcete, nikdy si nemůžete být jisti, že "tato" březí samice je 100 % samicí. Jedna samice byla proslulá samčí kresbou. Při vyšetření se zjistilo, že vedle samiččích orgánů funguje i část orgánů samčích. V mém akváriu se v současné době vyskytuje jedinec, který je samicí ( skvrna březosti, vcelku normální zbarvení ), avšak je štíhlejší a její ocas je dvojnásobně delší než u jiných samic. Navíc je vejířovitý. Někdy může změny pohlaví vyvolat i napadení pohlavních orgánů plísněmi Ichtyosporidium a Saprolegnia.